Vážení zákazníci,  dovolujeme si Vás informovat, že naše maloobchodní prodejny spadají do kategorie "prodej náhradních dílů k dopravním prostředkům",  z tohoto důvodu zůstávají naše provozovny OTEVŘENÉ. Vzhledem k Vaší bezpečnosti Vás žádáme o dodržování rozestupů alespoň 2 metry a  vstup do prodejny se zakrytým nosem a ústy. Děkujeme  Battery.cz

BLOG BATTERY.CZ

Vládní opatření 21. 10. 2020 - provozovny otevřené

Vážení zákazníci, 

dovolujeme si Vás informovat, že naše maloobchodní prodejny spadají do kategorie "prodej náhradních dílů k dopravním prostředkům",  z tohoto důvodu zůstávají naše provozovny OTEVŘENÉ.

Vzhledem k Vaší bezpečnosti Vás žádáme o dodržování rozestupů alespoň 2 metry a  vstup do prodejny se zakrytým nosem a ústy.

Děkujeme 
Battery.cz

Jak správně pečovat o údržbový olověný (kyselinový) akumulátor a co je to elektrolyt?

Minimální péči o bezúdržbový akumulátor jsme si popsali již v předchozím odstavci. O tzv. údržbový typ je třeba pečovat stejně a ještě o něco více, i častěji. Jak napovídá obsah předešlé kapitoly, hlavním smyslem údržby u tohoto typu autobaterie je doplňování ubývající vody z elektrolytu. Tomu předchází kontrola stavu hladiny. Elektrolyt je jednoduchý chemický roztok kyseliny sírové a vody. Chemicky vyjádřeno H2SO4, podle normy ČSN 651230. Stav hladiny se doporučuje kontrolovat s ohledem na četnost používání vozidla. Při častém a pravidelném používání vozu, kontrolujte alespoň jednou za 3 měsíce. V ostatních případech alespoň v intervalu 6 – 12 měsíců. V případě poklesu hladiny pod dolní rysku (u údržbových typů obvykle na vnější přední straně plastové schránky) je nutné dolít akumulátor destilovanou vodou do výše horní rysky. Nikdy neprovádějte tento typ údržby za provozu, tedy při procesu vybíjení či nabíjení akumulátoru!
Pozor! Při péči o akumulátor (dolévání H2O, nabíjení atp.) dbejte zvýšené opatrnosti, nad odzátkovanou baterii se nenaklánějte, kontrolu stavu provádějte z čelní (boční) strany pohledem na rysky, případně dřevěnou špejlí, pokud není schránka baterie dostatečně průhledná, nikdy však žádným kovovým předmětem. Hladina roztoku by měla být alespoň  10 – 15 mm nad deskami článků. Vždy dodržujte bezpečností předpisy. Používejte ochranné pomůcky! Za výjimečných okolností může dojít k úniku výparů plynů či výstřiku roztoku. V případě kontaktu s pokožkou opláchněte zasažené místo vodou a neutralizujte mýdlem či sodou. Při vdechnutí plynů vyhledejte prostředí s čerstvým vzduchem, případně vyhledejte lékařskou pomoc.
Dobíjení. Chcete-li aby Vám údržbový akumulátor sloužil co nejdéle, doporučujeme dobíjet jej vhodnou nabíječkou alespoň v intervalu jedenkrát za půl roku. Obecně platí, že akumulátor, který bývá při provozu opakovaně ponechán nedostatečně dobitý, ztrácí kapacitu, elektrody zůstávají pokryté síranem olovnatým = sulfatace, a po čase může dojít k poruše článku. Je zřejmé, že příčina tohoto stavu není způsobena kvalitou výrobku, ale způsobem provozu akumulátoru. Akumulátor takto poškozený nelze úspěšně vyreklamovat ani v záruční lhůtě. Pokud si motorista problém takového používání neuvědomuje, bývá pak nemile překvapen technikem, který vadu akumulátoru posuzuje. Zjištění, že má akumulátor výrobní vadu nebo že byl poškozen používáním, není příliš náročné.
V případě, že je automobil nebo motocykl delší dobu mimo provoz, je nutné údržbový akumulátor pravidelně dobíjet, o to častěji, je-li akumulátor stále připojen k elektrické soustavě dopravního prostředku. Perioda dobíjení je závislá na míře vybití akumulátoru. Konkrétní případy se výrazně liší. Vybíjení a samovybíjení ovlivňuje aktuální kondice akumulátoru, počet fungujících spotřebičů v odstaveném voze, okolní teplota, atd.  Při dobíjení údržbové autobaterie je nutné vždy povolit zátky všech článků baterie (odšroubovat a nechat volně ložené v otvoru článku). V různých fázích nabíjení dochází k různé intenzitě procesu plynování. V nejhorším případě mohou utěsněné zátky článků způsobit i explozi. Dochází-li při nabíjení k ohřevu, dbejte na to, aby teplota elektrolytu nepřesáhla 40°C. Při dosažení vyšší teploty ponechte akumulátor v klidu než vychladne a po té pokračuje v nabíjení. Ideální provozní teplota je 20 – 25°C, ale nižní teplota není na škodu. Vybitý akumulátor nabíjejte proudem přibližně 1/10 jeho nominální kapacity. Např. zcela vybitou baterii s kapacitou 50Ah nabíjejte proudem 5A po dobu 10 hodin (doba nabíjení se může lišit v závislosti na aktuálním stavu baterie – stáří, doba uskladnění, vlhkosti, teplotě prostředí).


Baterie je považována za plně nabitou v okamžiku dosažení znaků plného nabití. Tím nejvýraznějším znakem bývá intenzivní plynování všech článků. Hustota elektrolytu se ustálí na hodnotě přibližně 1,28 g/cm3. Pokud možno, nikdy nevybíjejte žádný olověný akumulátor až do hloubky 100%. Čím méně bývá olověný akumulátor vybitý, tím delší bude mít životnost. Jakkoliv vybitou baterii je vždy nutné dobít v co nejkratším čase, jinak vzniká riziko ztráty kapacity vlivem sulfatace. U baterií, u kterých došlo nesprávnou údržbou či nabíjením, k poklesu hladiny elektrolytu pod horní hranu elektrod (nacházejí se ještě o několik mm níže než separátory), dochází k poškozování proudotvorných aktivních hmot. Obnovení kapacity je závislé na intenzitě poškození článků, době po kterou byly elektrody vystaveny okolnímu vzduchu a ploše, která nebyla pod hladinou elektrolytu.

Vyžaduje bezúdržbový olověný akumulátor alespoň minimální údržbu?

Teoreticky ano. Především v zimních období je třeba dbát zvýšené pozornosti. Je důležité znát alespoň základní vlastnosti a principy fungování startovací autobaterie v různém prostředí a podle toho se přizpůsobit. Mezi nejnepříznivější vlivy pro olověný akumulátor patří působení nízké teploty. Čím nižší teplota, tím více se snižuje kapacita baterie. Pozor, nelze však míchat dohromady oslabení a poškození. Samotná nízká teplota autobaterie nijak neohrožuje! Při tzv. studených startech (při –18°C) enormně klesá schopnost akumulátoru tvořit proud. Tedy konvertovat uloženou chemickou energii na elektrickou. Hlavním důvodem je viskozita elektrolytu a pohyb iontů v tomto prostředí. Naopak při vyšších teplotách se ionty mohou v elektrolytu pohybovat rychleji a tudíž také rychleji reagují s elektrodami, poskytuje také akumulátor vyšší proudy. Samozřejmě chemická reakce funguje stejně při vybíjení i nabíjení. Proto také nabíjení trvá pomaleji. Proto doba, kterou potřebuje akumulátor pro dobití po nastartování motoru v zimě (obecně při nízkých teplotách) je výrazně delší! Pokud této skutečnosti nepřizpůsobí motorista provoz vozidla, dochází k poškozování vnitřních konstrukčních prvků (elektrod) tzv. sulfatací, až jednoho dne dojde k úplné nefunkčnosti (obvykle dojde ke zkratu článku). V zimně je tedy vždy třeba udržovat akumulátor dostatečně nabitý. Prodloužení doby kdy je nastartovaný motor automobilu nebo dodatečným dobíjením pomocí nabíječky, atd. Při těchto zmíněných i dalších obecných negativech mohou také nastat individuální situace, jako je např. časté startování při popojíždění na tratích krátké vzdálenosti, kde vždy dojde k nadměrné zátěži baterie a velmi krátkému času dobíjení, navíc se při každém uvedení vozidla do provozu spouští hned několik spotřebičů (světla, ventilátory, vyhřívání, apod.) a nebo naopak dlouhodobé odstavení vozidla v zimním období až na několik dnů či dokonce týdnů, které může způsobit úplnou ztrátu kapacity, podobně jako při zapomenutých zapnutých světlech.
Chcete-li tedy, aby Vám akumulátor vydržel co nejdéle, není od věci jej v zimním období častěji dobíjet i preventivně. V případě dlouhodobé odstávky vozu (několik týdnů a více) je dobré baterii vyjmout, plně dobít a uskladnit (suché místo s teplotou okolo 5 až 15°C). Plně nabitá baterie vydrží i extrémně nízké teploty, až –50°C. Naproti tomu zcela vybitá baterie zamrzá již při několika stupních pod bodem mrazu. U bezúdržbových baterií neuškodí, nabijete-li ji před zimním obdobím. V neposlední řadě je dobré dbát o kvalitní připojení baterie do elektroinstalace. Tedy pevně utažené, čisté a zakonzervované svorky (konzervujeme vazelínou nebo olejem).

Co je to bezúdržbový akumulátor a jak se liší od údržbového?

Pojmem bezúdržbové provedení startovací baterie dnes rozumíme takový produkt, jenž nezbytně nevyžaduje standardní a pravidelnou péči spotřebitelem (uživatelem – motoristou). Díky moderním technologiím a inovativním prvkům, použitých při výrobě tzv. bezúdržbového akumulátoru, má baterie delší životnost, menší samovybíjení a uživatelé již nemusí kontrolovat stav hladiny elektrolytu, a pravidelně doplňovat destilovanou vodu tak, jak je tomu u údržbových typů. Úbytku vody z elektrolytu při provozu akumulátoru je účinně bráněno použitím některých speciálních přísad při výrobě olověných elektrod. Nejznámější přísady jsou vápník (kalcium), stříbro, ale také malé množství hliníku či hořčíku. Poměr těchto přísad k olovu je obvykle přísně chráněné výrobní tajemství. Vzhledem k minimalizaci úbytku vody (tento jev se odborně nazývá elektrolýza) není třeba tuto doplňovat a proto jsou autobaterie téměř vždy uzavřené, tedy nedisponují zátkami pro doplňování destilované vody.

Bezúdržbové akumulátory nejsou vhodné pro starší typy vozidel. Ne snad, že by v těchto tzv. starších vozidlech nefungovaly, ale spíše proto, že starší automobily mají z výše uvedených důvodů nastavené nižší napětí svých dobíjecích soustav (alternátorů/regulátorů napětí) a nové, tedy bezúdržbové, tzv. kalciové akumulátory vyžadují vyšší nabíjecí napětí, alespoň 14.2 V nebo více. Samozřejmě ale vždy také záleží na způsobu používání motorového vozidla. I nízkým napětím lze bezúdržbový akumulátor spolehlivě dobít, jeli dopravní prostředek používán např. k dálkovým jízdám bez častého startování motoru. Hranice termínu „starší vozidla“ se pohybuje v rozmezí poloviny devadesátých let minulého stolení (řekněme starší vozy než je rok 1995 – neplatí vždy stoprocentně).

Vyžaduje bezúdržbový olověný akumulátor alespoň minimální údržbu?

Teoreticky ano. Především v zimních období je třeba dbát zvýšené pozornosti. Je důležité znát alespoň základní vlastnosti a principy fungování startovací autobaterie v různém prostředí a podle toho se přizpůsobit. Mezi nejnepříznivější vlivy pro olověný akumulátor patří působení nízké teploty. Čím nižší teplota, tím více se snižuje kapacita baterie. Pozor, nelze však míchat dohromady oslabení a poškození. Samotná nízká teplota autobaterie nijak neohrožuje! Při tzv. studených startech (při –18°C) enormně klesá schopnost akumulátoru tvořit proud. Tedy konvertovat uloženou chemickou energii na elektrickou. Hlavním důvodem je viskozita elektrolytu a pohyb iontů v tomto prostředí. Naopak při vyšších teplotách se ionty mohou v elektrolytu pohybovat rychleji a tudíž také rychleji reagují s elektrodami, poskytuje také akumulátor vyšší proudy. Samozřejmě chemická reakce funguje stejně při vybíjení i nabíjení. Proto také nabíjení trvá pomaleji. Proto doba, kterou potřebuje akumulátor pro dobití po nastartování motoru v zimě (obecně při nízkých teplotách) je výrazně delší! Pokud této skutečnosti nepřizpůsobí motorista provoz vozidla, dochází k poškozování vnitřních konstrukčních prvků (elektrod) tzv. sulfatací, až jednoho dne dojde k úplné nefunkčnosti (obvykle dojde ke zkratu článku). V zimně je tedy vždy třeba udržovat akumulátor dostatečně nabitý. Prodloužení doby kdy je nastartovaný motor automobilu nebo dodatečným dobíjením pomocí nabíječky, atd. Při těchto zmíněných i dalších obecných negativech mohou také nastat individuální situace, jako je např. časté startování při popojíždění na tratích krátké vzdálenosti, kde vždy dojde k nadměrné zátěži baterie a velmi krátkému času dobíjení, navíc se při každém uvedení vozidla do provozu spouští hned několik spotřebičů (světla, ventilátory, vyhřívání, apod.) a nebo naopak dlouhodobé odstavení vozidla v zimním období až na několik dnů či dokonce týdnů, které může způsobit úplnou ztrátu kapacity, podobně jako při zapomenutých zapnutých světlech.

Chcete-li tedy, aby Vám akumulátor vydržel co nejdéle, není od věci jej v zimním období častěji dobíjet i preventivně. V případě dlouhodobé odstávky vozu (několik týdnů a více) je dobré baterii vyjmout, plně dobít a uskladnit (suché místo s teplotou okolo 5 až 15°C). Plně nabitá baterie vydrží i extrémně nízké teploty, až –50°C. Naproti tomu zcela vybitá baterie zamrzá již při několika stupních pod bodem mrazu. U bezúdržbových baterií neuškodí, nabijete-li ji před zimním obdobím. V neposlední řadě je dobré dbát o kvalitní připojení baterie do elektroinstalace. Tedy pevně utažené, čisté a zakonzervované svorky (konzervujeme vazelínou nebo olejem).

Co je to akumulátor (baterie)?

Nejjednodušší definice: AKUMULÁTOR je elektrochemický zdroj elektrické energie.

Pro upřesnění je nutné dodat, že se jedná o zdroj stejnosměrného elektrického proudu. Základní vlastnost akumulátoru, či schopnost chceme-li, je akumulace elektrické energie (kumulovat čili hromadit, odtud název akumulátor). Za akumulátor můžeme považovat každý sekundární galvanický článek (dle italského přírodovědce Luigiho Galvaniho, který jako první pozoroval vliv malého elektrického výboje, při pitvě žáby, přičemž elektrody tvořili kovový nástroj a kovový podklad).

Každý akumulátor, aby fungoval, musí sestávat minimálně z jednoho článku, jmenovité napětí nejznámějšího olověného jsou 2V. Článek, aby fungoval, musí sestávat minimálně ze 3 reaktantů. Prvním reaktantem je záporná elektroda (katoda), druhý reaktant vytváří prostředí, u olověných akumulátorů hovoříme o elektrolytu (roztok kyseliny sírové a vody) a třetím reaktantem je kladná elektroda (anoda). Při uzavření elektrického obvodu, začne v článku docházet k chemické reakci. K vybíjení nebo k nabíjení. Při vybíjení prochází elektrický proud od záporné elektrody ke kladné, přičemž dochází k přeměně chemické energie na elektrickou, tento jev trvá do doby dokud nejsou aktivní hmoty reaktantů spotřebovány, lépe řečeno dočasně přeměněny. Akumulátor se od běžných primárních článků (tužkové „baterie“, apod.) liší tím, že aktivní hmoty reaktantů lze během životnosti akumulátorů opět obnovit (přeměnit) pomocí nabíjení. Proud elektronů přinutíme k opačnému průchodu, od kladné elektrody k záporné.

  • Home
  • Šablonu vytvořil Tomáš Hlad & techka s.r.o.